Dobrovolníci
Hledáme dobrovolníky starší 18 let, kteří by chtěli pomoci nějakému dítěti, pro kterého není snadné najít dobrého kamaráda.
Budete součástí velmi zajímavého programu, který funguje v ČR již 17 let.
Pomůžete, ale i zažijete něco nového.
Uvažujete o tom, že se stanete dobrovolníkem? Zde je několik důvodů PRO:
- Jedno odpoledne týdně můžete aktivně odpočívat. S mladším kamarádem lze zažít vztah, který bude pro vás nový a může vás obohatit.
- Absolvujete s námi vstupní výcvik, budete se účastnit supervize
- Máte šanci si vytříbit své komunikační dovednosti a odnést si nové zkušenosti.
- Budete mít k dispozici průběžnou asistenci koordinátorů. To vše se může stát příležitostí k zajímavé praxi, běžně uznávané na psychosociálních oborech VŠ.
- Dobrovolnická činnost není omezena jen na studenty - velmi vítáme spolupracovníky ostatních věkových skupin a všech profesních orientací.
- Nesmíte být spasitelem, zachráncem ani vychovatelem, ale kamarádem
- Nemusíte mít žádné pedagogické vzdělání - tento program stojí na vaší tvořivosti a spontaneitě. Ve vztahu s dítětem nejste v roli poučující, vševědoucí a nikdy nechybující osoby, ale jste zde "za sebe".
„Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích“ PhDr. Jiří Tošner
chcete-li se na cokoliv zeptat, kontaktujte nás, rádi Vám vše vysvětlíme
Andrea Čermáková
kontaktní osoba PětP
tel: 739027677
email petp@brandyskymatysek.cz
Dobrovolnický program PĚT P
Co dělá dobrovolník programu PětP?
Dobrovolník programu PětP se schází se svým mladším kamarádem jednou týdně na 2 - 3 hodiny po dobu nejméně 1 roku. Podle potřeb a zájmů dítěte a podle toho, co oba baví, spolu sportují, povídají si, procházejí se, chodí do klubovny, ale hlavně spolu kamarádí. Dobrovolník, jak napovídá samotný název, se programu PětP zúčastňuje bez nároku na peněžitou odměnu. Máme pro Vás připraveny volné vstupy do posilovny, bazénu, na bowling, lezeckou stěnu a další zajímavé aktivity.
Jak dobrovolníky připravujeme pro setkání s dítětem?
Než dojde k prvnímu setkání s dítětem, dobrovolník se zúčastní výběru a výcviku - kde si ujasní vlastní motivaci, dozví se více o komunikaci, o budoucích radostech, ale i možných úskalích práce s dítětem v programu PětP. To vše usnadňuje budoucí spolupráci a zvyšuje pravděpodobnost, že najdeme dobrovolníkovi vhodného mladšího kamaráda či kamarádku. Tím, že se dvojice začne scházet, naše spolupráce nekončí. Dobrovolníci se mohou spolehnout na naši pomoc a podporu - ať už s nápadem na program, či v situaci, která vyžaduje odbornou poradu.
Jací jsou ti naši mladší kamarádi a kamarádky?
Takové děti, které se hodí k vám, třeba na základě podobných zájmů, povahových rysů, potřeb, které jim můžete právě vy naplnit. V programu PětP jsou děti z nejrůznějších důvodů - některé mají potíže s kamarády své věkové skupiny, jiné naopak s „partou„ tráví tolik času, že si rodiče začínají dělat starost. Některé žijí s jedním z rodičů, jiné se nedokáží pro nic zaujmout, mají potíže ve škole. Některé jejich tělesný handicap činí více izolovanými, než si samy přejí.
Co můžete dítěti dát
Dítě se díky vztahu k Vám může naučit lépe sociálně komunikovat. Bude mít zkušenost pozitivního vztahu k jiné dospělé osobě, což je důležité pro společenské přizpůsobení. To že mu někdo věnoval svou péči může ovlivnit i jeho pozdější chování k lidem v různých potížích. A především, trávení volného času s vámi je alternativou rizikových činnosti, které mají sociálně patologický potenciál. Zahraniční výzkumy prokázaly až 50 % snížení užívání návykových látek a velmi výrazný úbytek i jiných nežádoucích jevů, jako záškoláctví, agresivity a dětské kriminality.
Co se Ti nejvíc líbí na tom být dobrovolníkem?
- Mám super kamarády :-)
- Ten pocit, že dělám něco navíc pro někoho, kdo to snad potřebuje.
- Pomáhat lidem. To je na tom to nejhezčí. Chtělo by se ještě říct: „A nic za to nechtít.“ Tak to ale podle mne právě třeba na základě zkušenosti z Pět P není. Člověk, který se stane dobrovolníkem, nečeká za svou práci peníze či dary nebo něco takového. Co ale čeká a chce získat a co ho v jeho práci posiluje, je radost a třeba právě úsměv na tváři a slovo díky od toho, komu pomohl. Bez toho je být dobrovolníkem moc těžké. I když možné. Dobrovolnictví dává člověku svobodu. I když v určitých mezích. Jinak tomu ani v našich podmínkách nemůže být, protože určité meze naše jednání prostě mít, ať už něco děláme za peníze či zadarmo, musí. Svobodou zde myslím pocit, že mohu na tomto světě být druhým (nebo zvířatům či samotné zemi) ku prospěchu, a tak vlastně cítit, že žiju. Dobrovolnictví může člověku přinést do života smysl a pocit, že udělat každý den něco dobrého, zlepšuje kromě životů těch, kterým pomáhá, i jeho vlastní život.
- Ač to zní jako frázovitě, dobrovolníkovi se opravdu vracejí jeho investice ve stokrát nádhernější formě než to může být s penězi... Stalo se to pro mě normální, dnes už nepostradatelnou součástí mého života
- Pocit, že někomu můžu pomoct – a hlavně, že vidím, že někomu opravdu pomáhám.
- Ten dobrý pocit z toho, že se věnuji něčemu, co má smysl a že jsem si to dobrovolně vybrala. Díky dobrovolnictví si uvědomuju, co je v životě fakt důležité. Líbí se mi na tom to vzájemné obohacování se.
- Mám pocit smysluplně stráveného času. Mám vztah, který je naprosto odlišný od ostatních. Cítím, že patřím ke skupině lidí, kde je mi dobře, se kterými se ztotožňuji. Je to činnost, kde se vynaložená energie člověku vrací.
- Je to sexy, in, pomáhám druhým i když mě to nijak nebolí, je to super.